Přeskočit na:





    Podle ústního podání stávala tvrz na ostrohu nad potokem Holetínkou jihovýchodně od Lukavice. Ostroh spadá na třech stranách strmě do údolí potoka a jen na západě je v úrovni okolního terénu. Dodnes je toto místo nazýváno Hrádek. Hrádek je okrouhlý a je obklopen valem a příkopem. Na západní straně je dvojitý příkop a val. Zbytky zdiva se nepodařilo nalézt. Pro značnou rozlohu Hrádku nelze ani vyloučit, že v těchto místech mohlo být i prehistorické nebo hradištní opevnění podstatně starší.
    Je možné, že tuto tvrz později nahradila jiná, která stála ve vsi Velké Lukavici v místě zvaném Na hrádku.



Místo zvané Hrádek nad potokem Holetínka.


Původní vladycký rod, který se připomíná v držení Lukavice na počátku 14. století, patřil mezi staročeské vladycké rody východních Čech. Užívali zcela mimořádného erbu, kterým byl modrý štít se stříbrným mořským psem. Figura mořského psa (canis marinus) patří mezi nadpřirozené heraldické figury - monstra. Podle středověkých bestiářů jde o mořské zvíře s psí hlavou, projevující velkou agresivitu, vydává zvláštní zvuk pomocí foukání. Lze ho velmi obtížně ulovit a zabít.

     Lukavice se poprvé připomíná v listině z roku 1312. Z roku 1318 pochází zmínka o Radslavovi z Lukavice. V období 14. a 15. století je jméno Lukavice spojeno s rodem vladyků z Lukavice. Ti se aktivně účastnili politického života země a ves drželi nejméně do roku 1494. První zprávy o nich máme ze 14. století: Jiří Lukavský z Lukavice (zemřel 1361) měl syny Heřmana a Haška. Lukavičtí Hašek, Jan starší, Jan mladší a Půta roku 1415 zpečetili stížný list proti upálení mistra Jana Husa, roku 1440 se Čáslavského sjezdu účastnili Jan, Jan Šilhavý a Hašek. Roku 1448 se Hašek a jeden z Janů objevuje v řadách vojska Jiřího z Poděbrad při dobytí Prahy. Lukavici držel ještě v letech 1484 a 1494 blíže neurčený Jan Lukavský, ale nedlouho poté ji prodal.
     První zpráva o lukavické tvrzi je z roku 1494, kdy jí Vladislav II. Jagelonský, který ji získal od Kateřiny z Adršpachu, daroval spolu s dvorem, obcí Velká Lukavice a dalšími šesti vesnicemi Čeňkovi Kunovi z Kunštátu. Roku 1509, když už tvrz patřila Janu Janovskému ze Soutic, který ji připojil ke svému žumbereckému panství, přepadl tvrz a celé panství zemský škůdce Jiří Býchorský. Lukavickou tvrz vypálil a při požáru zahynulo 9 lidí. Tvrz však byla nejspíš brzy obnovena, protože při prodeji žumbereckého panství roku 1510 Mikuláši Trčkovi z Lípy není zmínka o jejím poškození. V držení Trčků ztrácí tvrz na významu, jelikož přestala sloužit jako centrum samostatného statku a rychle pustla. V roce 1529 připadla Janovským ze Soutic a byla připojena ke statku Orel společně s Kunčím, Radochlínem, Vížkami a Loučkami. V té době je tvrz uváděna již jako pustá a naposledy je zmiňována roku 1616.
     Po Alšově smrti 1552 převzal orelské zboží jeho mladší syn Jan Janovský, který dosáhl úřadu krajského hejtmana. Zemřel v roce 1574 na tuberkulózu, pozůstalé Janovy sestry prodaly orelské zboží svému švagru Janu Kekulovi ze Stradonic, ten rozšířil statky o zboží strádovské a nasavrcké (1585), takže Lukavice i Lukavička byly součástí poměrně velkého panství. To se ovšem rozdrobilo po Kekulově smrti roku 1589. Nejstarší Kekulova dcera Anna, manželka Jindřicha Kunaty Dobřenského, musela jako věno vydat své mladší sestře Barboře Lukavici, Kunčí a část Orle. Tím se takřka na sto let pomyslně rozdělily cesty Lukavice Velké a Malé.



Erb Kekulů ze Stradonic.

    Do osudů orelského panství s Lukavičkou významě zasáhla třicetiletá válka. Zboží převzal Karel Kunata Dobřenský (1625). Karel Kunata padl roku 1647 poblíže Valů, když chtěl potrestat loupeživé císařské vojáky, takže majetek převzala do správy jeho manželka Žofie z Třibřich a také Jaroslav st. Kunata Dobřenský. Historie rodu Dobřenských a statku Orel se tím pomalu uzavírá. Majetku se ujal roku 1657 Kunata Lev a po 11 letech jeho bratr Václav Kryštof Dobřenský, jenž v době selských nepokojů v letech 1680 - 1683 zastával úřad krajského hejtmana. S ním vymřel roku 1683 rod po meči. Statek Orel i s Lukavičkou připadl Václavovým sestrám Markétě, Františce a Elišce Lukrécii, které 12. května 1683 toto dědictví (orelskou tvrz, vsi Orel, Lukavičku, Vížky, Loučky a Radochlín, dále kostel sv. Jiří a zpustlý kostelíček Navštívení P. Marie v Orli, dvůr, pivovar, chmelnice, zahrady a ovčín) prodaly za 32 000 zlatých rýnských Rudolfovi Václavovi hraběti ze Schönfeldu na Schönwaldu a Seči.
    Menší část vsi Orel s Kunčím a Lukavicí byla po roce 1589 v držení Barbory, dcery Jana Kekuleho. Později se domohl tohoto zboží Albrecht Kekule ze Stradonic. Ten odkázal celé panství svému strýci Vilému Divišovi Kekulemu avšak pro jeho nepřátelský postoj vůči císaři Ferdinandu II byl majetek v pobělohorské době zkonfiskován a odprodán. Majitelem se stal roku 1623 František de Couriers rytmistr v císařském Ferdinandově vojsku.


    Soupis poddaných podle víry z r. 1651, z doby mocenského rekatolizačního úsilí pobělohorského státu. Je zajímavé sledovat například příjmení, z nichž mnohá se právě v této době tvoří z přezdívek.


    Já níže podepsaný přiznávám se, že na panství tomto Nasavrckém a Trhové Kamenici, mně podepsanému, svěřeném tyto níže psané osoby se nacházejí.
    ......
    Ve dvoře Lukavském
    Matěj Tvrzník šafář
    Kateřina Syrovátková šafářka
       Adam Kolář pacholek
       Mandalena Pohnětalová děvka
    Kateřina pastvice
    katolických jest 0, nekatolických jest 5, naděje jeho zejskání 5, žádná naděje 0
    
    V rychtě Lukavský a Vejsoníně
    Jiří Kovář rychtář
       Kateřina manželka
       Kateřina dcera
       Jan syn
       Dorota schovanka
    Martin Michálek tkadlec
       Mandalena manželka
       Jan Čapek tovaryš
    Baruše Řeznice
       Kateřina dcera
       Jiřík syn
    Matěj Doležal
       Salomina manželka
       Alžběta děvka
    Matěj Krčmář
       Anna manželka
    Mikuláš Drštka
       Lidmila manželka
       Marjána děvka
    Jan Kapalický
       Marie manželka
       Václav syn
    ...
    katolických jest 0, nekatolických jest 57, naděje jeho zejskání 57, žádná naděje 0
    
    Podruzi a nájemníci na témž panství v rychtě Lukavský
    Jakub Pavlas
       Anna manželka
    Mandalina Kelča
    ...
    katolický 2, nekatolických 9, naděje zejskati 0, žádná naděje 9


    Když zemřel František de Couriers a zemřel i jeho jediný jeho syn František, zdědila všechen majetek vdova Rosina, jež se znovu provdala za Rudolfa Václava hraběte ze Schönfeldu. Po Rudolfovi dědí Lukavici a Lukavičku kromě jiného, Josef František ze Schönfeldu jenž velkorysými nákupy okolních statků založil rozsáhlé nasavrcké panství.



Erb rodu ze Schönfeldu.

    Po smrti Josefa Františeka ze Schönfeldu v roce 1737, se jeho dcera Kateřina, dědička značného majetku, vdala za Jana Adama z Auerspergu, držitele panství žlebského. Celistvost takto vzniklého ohromného panství trvala až na změny při pozemkové reformě po I. světové válce prakticky až do roku 1945.



Okolí Lukavice I. vojenské mapování – josefské 1780 -1783.


Pohled na Lukavici s typickými báňskými stavbami, kresba J. Venuta z roku 1796.

    Dochovala se kopie „Pamětní knihy“ Lukavice na volných listech a týká se zdejšího dolování a událostí v letech 1902 - 1920. Zde jsou uvedeny některé pasáže.


    Kníže Jan Adam z Auerspergů převzal doly, zvelebil je v té míře, že v nich stále bylo zaměstnáno 200 dělníků, takže patřily k nejrozsáhlejším v říši. Při počátku výroby za nedostatku pracovních sil posíláni do šachet trestanci patrimoniálními soudy odsouzení a placeno jim 4 krejcary „za šichtu“. Před sto lety dal kníže Karel 400 měřic půdy rozparcelovati, aby si dělníci horního závodu ji mohli za skromné nájemné pronajmouti a dal postaviti 13 dělnických domků, nynější „Hliníky“.
    Veškerá rozloha dolů obnášela 75 000 čtverečních sáhů a nejvýnosnější šachty byly: „Vilhemina, Bartolomějská, sv. Vavřince a Smidtova“. Ze čtyř jmenovaných šachet obsluhována byla první žentourem taženým volem, druhá ručním zdvihacím kolem, při třetí byla pumpa, při čtvrté ruční zdvihadlo.
    Stávaly tu 4 pece skelné a pec na hliněné nádoby, do nichž se lučebniny ukládaly. Pece ty vytápěly se rašelinou z tak zv. „Vorlin“.
    Roku 1767 vytěžilo se v horních závodech 3800 centů skalice, 900 centů síry, 5 centů sirného květu. Roku 1807 začala se zde vyráběti sírová kyselina anglická v olověných (pecích) komorách.
    Od r. 1876 výroba různých odvětví průmyslových zde stále klesala a v r. 1881 zanikla a omezila se pouze na výrobu kyseliny sírové. Roku 1876 začalo se v Lukavici s vyráběním superfosfátu ve větších dílnách a v r. 1877 postavena byla filiálka továrny na superfosfát v Slatiňanech u nádraží. Roku 1880 výroba superfosfátu přenesena do Slatiňan. Kyselina sírová převážela se z Lukavice do Slatiňan. Jako vedlejší výrobek vyráběla se červená barva na nátěry dřeva a střech. Kyselina sírová vyráběla se zde dvojí 53 a 60 procentní a vyrábělo se jí ročně až 16 000 q.



Pohled na Lukavici a areál chemické továrny přes rybník Prádelný. Z dochovaných budov je vidět areál zámku, hostinec č.p. 2, Knížecí hostinec a dům č.p. 5. Jedná se pravděpodobně o nejstarší fotografii Lukavice z roku 1883.



    Dne 28. 7. 1893 přestalo se zde úplně dolovati. Doly zavřeny a bratrská pokladna hornická v obnosu 36 557 zl. byla 69ti činným členům s 947 služeb. léty a 28 pensistům s 725 služeb. lety rozdělena. Od roku 1893 přiváží se kyz ze severních Uher, který je připraven a je vydatnější. Odpadky z kyzu odvážejí se do železáren ve Vítkovicích.
    Roku 1901 vyrábí se kyselina sírová v Lukavici v 5 komorách a v Slatiňanech ve 4 komorách olověných a vytěží se jí ročně 32 000 q. Všech dělníků zaměstnáno v obou závodech 92. Úřednictvo čítá 1 správce, 1 chemika, 1 účetního a 1 příručího.
    Budova zdejší továrny na kyselinu sírovou byla r. 1904 přestavěna velkým nákladem. Jelikož dovoz kyzu z nádraží slatiňanského vyžadoval velkého nákladu a vyrobená kyselina sírová dovážeti se musela do továrny na umělá hnojiva ve Slatiňanech, byla tato zdejší továrna r. 1905 rozbořena a stavivo převezeno do Slatiňan, kde knížecí továrna se rozšířila.
    Doly dne 7. srpna 1905 na zkoušku opět otevřeny. Dohled k tomuto zkušebnímu kutání měl bývalý zdejší hormistr pan František Fiala. Ježto výsledky prací kutacích byly nevalné, byla práce vbrzku zastavena.
    V Lukavici zůstaly jen kanceláře horního úřadu. Novým ředitelem zdejšího horního úřadu a továren knížecích v Slatiňanech a Kamenci u Plzně byl jmenován Jos. Valenta. Mimo něho byli úředníky zdejšího hor. úřadu p. Gustav Shaller, p. Emil Vondráček a p. J. Duchek.



Pohled na dnešní zámek, kde sídlil Horní úřad, část zahrady upravená ve francouzském stylu, k zámku patřilo i zahradnictví. Fotografie z počátku 20. století.

    Lukavice je na hranici okresu nasavrckého a chrudimského, na úpatí Železných hor. Okolí Lukavice je dosti půvabné. Oko pozorovatele se zalíbením spočine na úrodných nivách, jež střídají lesíky z nichž ostře odráží se svěží zeleň bříz a modřínů. Pěstuje se hojnost ovocného stromoví. Vinná réva se zde daří (118 keřů) a plně dozrává. Nejbližší kopec je 290 m vysoký, Podjahodnice triangbod 331 m, Kraslavka u Vížek 408 m, mimo to jsou Liščí kopec a stráně Hrobky.
    
    Politická obec Lukavice.
    Velká Lukavice, Malá Lukavice - katastrální obec Lukavice
    Vejsonín
    Vížky, Loučky, Radochlín - katastrální obec Vížky
    
    Pokud občané zdejší pamatují byli v Lukavici tito starostové: p. Frant. Florian z Lukavice, p. Jan Cepoušek z Lukavice, p. Jan Jelínek z Lukavice, p. František Cepoušek z Radochlína, p. František Šantrůček z Vejsonína od r. 1872 do roku 1889 a od roku 1893 do roku 1902 tudíž s tříletou přestávkou celkem 30 let.
    Dle sčítání roku 1900 byl v politické obci Lukavice počet domů 138, obyvatelů 1066, dle náboženského vyznání katolíků 997, evangelíků 63, israelitů 6, jiného vyznání 0.
    Politická obec Lukavice náleží k soudnímu a bernímu okrsku nasavrckému, k politické správě chrudimské, k bývalému panství nasavrckému, ku školnímu okresu chrudimskému k vikariátu chrásteckému. Z osad Velké Lukavice a Malé Lukavice přifařeni jsou obyvatelé do Žumberka a k filiálnímu kostelu v Bítovanech. Zemřelí pochováni jsou v Bítovanech a Žumberku. Evangelíci přifařeni byli do Hradiště, izraelité k Heřmanovu Městci. Poštovní a telegrafní úřad je ve Slatiňanech.
    Obec Lukavice má železný kříž na kamenném podstavci z roku 1852, obec Lukavička má podob. kříž z roku 1860.
    Ve Velké Lukavici byla roku 1897 zřízena obecní lidová knihovna. Umístěna byla u místního starosty Karla Záruby čís. 12. Činnost knihovny slavnostně zahájena dne 5. prosince 1897, knihovna tato zřízena byla z popudu p. Roberta Kuttnera z darů kníž. úředníků, místních a příznivců z Chrudimi. Základ tvořilo 150 svazků v ceně 86 zlatých 50 kr. a skříň v ceně 14 zl. mimo to opatřeny 2 tabulky s nápisem „Obecní lidová knihovna“. Ve prospěch knihovny sehrány divadelní představení.
    Dítky z obce Lukavice navštěvovaly školu v Žumberku. Mimo to povolena byla exponovaná stanice ve Velké Lukavici. Vyučovalo se zde po dobu čtyř zimních měsíců. Zřízena byla pro dítky 1. a 2. školního roku. Vyučování začalo se dne 2. ledna 1878, konalo se v rolnické chalupě čp.11. Počet žactva na počátku byl as 40, později 50 - 60. Žáci tvořili samostatnou třídu, kteráž pak zůstala samostatnou i v Žumberku. Místnost nevyhovovala, často kouřilo se z kamen tak, že bylo nutno děti ven vyvésti. Návštěva školy zde byla pilná. Po návratu do Žumberka byla obyčejně slabší a za nepříznivého počasí nedbalá.
    Na odškolení osad Velké a Malé Lukavice od Žumberka pomýšleno bylo dlouhou řadu let. Po delších průtazích, zvolena byla místní školní rada, jež měla říditi práce přípravné. Počátkem března 1901 přikročeno ku stavbě školy. Základní kámen na základech budovy položen byl na den sv. Josefa 19. března 1901. Umístěn je na západním rohu budovy. Budova školy byla dne 13. září 1901 kolaudována, posvěcení školy vykonal děkan Jan Pfeffer v neděli dne 15. září 1901 odpoledne a dnem 16. září 1901 počal školní rok 1901/1902 první na škole zdejší. V I. třídě bylo 63 dítek, ve II. třídě 73 dítek.



Škola na počátku 20. století.

    Z nutné potřeby a za příznivé doby odhodlal se obecní výbor zdejší za vedení starosty Františka Kopeckého a spolupůsobení říd. učitele J. Linharta zakoupit hasičskou stříkačku a výzbroj a založiti Sbor dobrovolných hasičů. Přihlásilo se 16 členů činných a 3 přispívající. Hasičský sbor založen 23. října 1904. Stříkačka byla posvěcena dne 18. června 1905 při místní hasičské slavnosti.



Sbor dobrovolných hasičů v roce 1906 před hasičskou zbrojnicí.

    V Lukavici (polit. obci) bylo r. 1900: 36 koní, 463 skotu, 94 koz, 80 vepřů, 45 úlů, 1674 slepic, 217 hus, 16 kachen, 5 jiné drůbeže.
    Při sčítání podniků r. 1902 bylo ve Vel. Lukavici 57 čísel, 61 rol. podniků, 22 obchod. podniků, 20 domác. pracov., v Malé Lukavici 24 čísel, 26 rol. podniků, 9 obchod. podniků, 2 domác. pracov.



Haldy, poč. 20.stol., dům za haldami napravo hostinec s pekárnou u Černých č.p. 2 a vlevo Knížecí hostinec.


Obchodní dům J. Kociána, poč. 20.stol.

    Dne 18.11.1906 vysvěceny a účelu svému odevzdán nové varhany v chrámu Páně v Žumberku. Občané katol. ze šk. obce Vel. Lukavice zaplatili 239,93 K.
    Dělníci lučební továrny slatiňanské, náležející ku knížecímu hornímu úřadu v Lukavici, pořádali dne 9. února 1907 v knížecím hostinci I. ples, jehož čistý výtěžek věnován byl na knihovnu a učebné pomůcky zdejší školy.



Knížecí hostinec nechal postavit Vincenc Karel Auersperg krátce po roce 1839, později hostinec p. Al. Šmahla a dnes U Koupilů, fotografie z roku 1912.


Stodola u dvora Knížecího hostince stála v místě, kde byla postavena Jednota.

    Místní sbor dobrovolných hasičů pořádal dne 28. června 1908 své první veřejné cvičení, jehož se zúčastnilo 17 cizích sborů a mnoho obecenstva.
    Sbor dobrovolných hasičů svým nákladem zřidil divadelní jeviště v ceně 453K.Na hlavní opon je alegorický obraz „Zrušení roboty“. Poprvé na novém jevišti sehrál sbor dne 31. kvtna 1909 divadelní pedstavení „Ideální manželství“ velká fraška o 4 jednáních od Eugena Bartoše. Ped pedstavením proslov o významu divadla. Po divadle tanení zábava. Hráno v Kolkov hostinci u p. Václava Adamce.



Kolkův hostinec a Kudynův obchod, poč. 20.stol., v sále byly pořádány plesy a divadla.

    Současně se zakoupením hasičské stříkačky dán byl podnět k zakoupení obecního zvonku. K témuž účelu podniknuta 2. října v obci sbírka. Zvonek zakoupen u Diepolda zvonaře v Praze za 131 K. Svatý Jan Nepomucký. Posvěcen byl hasičskou stříkačkou 18. června 1905. Upevněn byl na kaštanu u křížku naproti usedlosti p. Josefa Korečka čp. 22. Zvoníkem byl Karel Záruba domkář čp. 12. Zvonek tento sňat byl k účelům válečným 3. května 1918.
    Během roku 1910 zřízena byla nová silnice z Malé Lukavice do Vížek. Stavěl ji p. František Šustr podnikatel staveb ve Velké Lukavici čp. 21. Tato silnice provedena až do Podlejšťan. Stavěna nová silnice od okresní silnice do Svídnice.
    Dnem 1. července 1910 vešla v činnost nová záložna dle vzoru Reifensenova pod názvem „Spořitelní a záložní spolek pro politickou obec Velkou Lukavici, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením“. První představenstvo: starosta Alois Bleha rolník v Malé Lukavici, náměstek starosty František Dlouhý rolník Výsonín, přísedící Josef Šustr Vížky, Josef Kudláček rolník V. Lukavice, František Klouček rolník V. Lukavice.
    Neděle sv Anny, dne 26. července 1914, přinesla vyhlášení mobilizace. Velké žluté plakáty vyzývaly vojíny 8 sboru, aby se do 24 hodin dostavili do svých výzbroj. stanic. Následkem mobilizace povoláni z Velké Lukavice 24 občanů, z Malé Lukavice 10 občanů.
    Naděje na ukončení války klesaly. Všude na bojištích jsou citelné ztráty, jež nutno doplniti. Proto odvody, jež se měly konati na jaře 1915 konány již na podzim 1914. Mimo uvedené již muže, kteří nastoupili službu vojenskou následkem mobilizace, povoláno bylo k službě ve zbrani během války dalších 74 občanů z Velké a 38 občanů z Malé Lukavice.
    Od 1.4. 1915 prodávalo se jen na lístky. Zavedeny jsou moučenky, chlebenky, cukřenky. V srpnu 1916 brambory rekvírovány pro vojsko a města. Hospodářům sečteno a uzavřeno obilí i dobytek. Přes všechno strádání nebyla zdejší škola po celou dobu války uzavřena. Jinde se neučí pro nedostatek paliva. V říjnu 1918 rozšířila se epidemie zvaná španělská chřipka. Po dobu válečnou hostila naše obec několik židovských rodin uprchlých z Haliče.
    Zpráva o našem prohlášení samostatnosti přilétla do naší obce 28. října 1918 odpoledne. Vyhlásil ji obecní strážník Josef Ceral. Lidé zanechali práce, vyšli na náves kde uspořádán průvod po vsi.
    Rok 1919. Vídeňská bývalá rakousko-uherská banka chrlí stále spousty papírových peněz, jež mají sotva 10 procent své ceny. Lid tančí o letošním masopustě jako nikdy předtím. Je veselo a peníze rozhazují se plnými hrstěmi.
    Bankovky okolkovány u komise pro okolkování bankovek v Nasavrkách. Následkem okolkování cena našich bankovek stoupá.
    Následkem přijatého zákona o parcelaci půdy při velkostatcích (zákon ze dne 27.5.1919 o zajištění půdy drobným pachtýřům) dostalo se mnoha zdejším lidem tzv. dlouhodobým pachtýřům půdy z velkostatku F. J. Auersperga býv. knížecího do vlastnictví řada pozemků.
    Na místo obecního zvonku, jenž byl sňat k účelům válečným, pořízen byl zvonek nový, jenž umístěn na „Sborovně“ (hasičské skladiště). Zvoní Horáčková.



Vlevo obchod p. Kociána, vpravo je vidět zvonek na hasičské zbrojnici.

    V měsíci dubnu 1919 zdejší dorost i s občany staršími umínili si zříditi i v naší obci tělocvičnou jednotu „Sokol“. a žádá ty, kteří by se rádi společné práci věnovali, ať jako členové činní neb přispívající, aby se laskavě do archu tohoto zapsali a přišli večer v 8. hod. do hostince p. Č. Kopeckého. Na toto vyzvání se přihlásilo 27 členů činných a 72 přispívajících. Za účasti sokolských jednot Žumberka, Slatiňan, Nasavrk a Zaječic, konaná dne 16. 5. 1919 ustavující schůze, v níž br. Šáfr ze Žumberka přednesl stručný nástin Sokolského sdružení. Za jedině vyhovující místnost spolkovou a spolková cvičení uznán sál hostince Čeňka Kopeckého v Malé Lukavici.
    Dne 19.10. pořádalo „Agrární sdružení dorostu“ věneček, jehož čistý zisk v obnosu 750- K daroval Těl. jednotě Sokol.
    Dle výnosu zemské správy politické v Praze, ze dne 25. listopadu 1919 a okresní správy politické v Chrudimi ze dne 10. prosince 1919 byla dne 7. března 1920 politická obec Lukavice rozdělena na tři samostatné obce. Lukavici obsahující Velkou a Malou Lukavici. Vížky obsahující osady Vížky, Loučky a Radochlín. Vejsonín, obsahující osadu téhož jména. Veškerá aktiva a pasiva rozdělena byla dle poměru daní z r. 1919.
    Po rozdělení obce vykonána byla dne 7. března 1920 volba obec. zastupitelstva v politické obci Lukavici. Starostou František Klouček rolník, náměstek Antonín Černý rolník a členové. Místním školním dozorem jmenován okresním šk. úřadem Alois Bleha, rolník Malé Lukavice č.8.
    Na den 18. dubna vypsány volby do poslanecké sněmovny na den 25. dubna volby do senátu Národ. shromáždění. Již dávno předtím pořádaly různé politické strany schůze, aby získaly občany pro volbu své strany. Při volbách užito systému vázaných kandidátních listin. K volbě oprávněno celkem v Malé i Velké Lukavici 408 voličů, voleb se zúčastnilo 368 voličů. Volby konány byly v neděli dopoledne v budově školní. Výsledek: Národní demokracie s agr. oposicí 13, Národně sociální 5, Českoslov. sociál. demokrat. 174, Republ. českoslov. venkova a Domoviny 127, Malorolníků, domkařů, živnostníků 2, Živnostensko-obchodní středostavovská 9, Českoslov. strana lidová 29, Socialist. strana čs. lidu pracujícího 9
    Volba do senátu N.S. 25. dubna 1920. Oprávněných voličů od 26 let starších 339, k volbě se dostavilo 318. Výsledky voleb: Národní demokracie a agr. oposice 12, Českolslov. sociál. demokr. strana 153, Republ. českoslov. venkova a Domoviny 113, Živnostensko-obchodní středostavovská 11, Českoslov. strana lidová 24, Deutsche demokrat. Freiheits partei 2.
    Osadní zastupitelstvo Velké Lukavice. Starostou zvolen Josef Doležal lesní čp. 41. Osadní zastupitelstvo Malé Lukavice. Starostou Alois Bleha, rolník čp. 8
    Od 1. února 1920 zřízeno autobusové spojení z Trhové Kamenice přes Nasavrky do Chrudimi. Zastávka Lukavice (U Mýta), takže nyní mají naši občané vhodné spojení s Nasavrkami i Chrudimí.
    Autobus jezdí třikráte denně jednou dopoledne a dvakráte odpoledne.
    Hospodářské poměry nesou stále stopy válečné. Poživatiny prodávají se pouze na lístky. Rolníkům předepsán kontingent k odvádění obilí. Rekvíruje se dále i za vojenské asistence.
    Ceny cukru. Homole celé balené 1 kg - 3.06, homole štípané 1 kg č. v. - 3.16, kostky v krabicích po 5 kg - 15,73, křišťál čistý vyvážený 1 kg č. v. - 3.11. Z důvodu lepšího zásobování masem zrušen byl od 18. února pondělí jako bezmasý den a od 20. dubna zůstal pouze jeden bezmasý den (pátek).
    V letních měsícíh rozšířila se měrou nebývalou nemoc hovězího dobytka zvaná slintavka a kulhavka, jež vyžádala si mnoho obětí. Všechny sousední obce byly jí zamořeny, jen naše obec zůstala nákazy prosta.
    Postupně vydávány všechny bankovky československé měny a staré rakouské peníze stahovány.
    Tělocvičná jednota Sokol dosud odbočka Žumberka v novém roce dobře prospívala. Dne 12.1. 1920 pořízena nová bradla v ceně 2500 k.



Členové Sokola v roce 1921.

    Dne 15. září 1920 svolána do hostince p. Jeřábka veřejná schůze lidu s programem „Založení Dělnické tělocvičné jednoty v Lukavici“. Schůzi četně navštívenou zahájil a přednesl František Šustr Lukavice č.1. D.T.J. čítá celkem 36 členů, žáků 18, žaček 12. Cvičební místnost v hostinci u Jeřábků.
    Obecní rozpočet jeví schodek 3 229.50 Kč jež nutno krýti obec. přirážkou 98% a činžovní 52% školní přirážka je 100%.
    
    Rokem 1920 Pamětní kniha Lukavice končí, další zápisy jsou převzaty z Pamětní knihy obecné školy, jednatelské kniha SDH v Lukavici, a Pamětní knihy Těl. jednoty Sokol v Lukavici.
    
    Pomník padlým vojínům ve světové válce 1914-1918 postaven a slavnostně odhalen dne 12. června 1921. Pomník vyhotovil Frant. Drajer, sochař v Chrudimi. Slavnosti zúčastnily se korporace, spolky, školní mládež a obecenstvo. Náklad pořízen ze sbírek mezi občanstvem a z výtěžku slavnosti.
    K nařízení okresní správy politické v Chrudimi provedli sčítání lidu r. 1921 říd. uč. Jan Linhart v Lukavici.
    Silnice od Lukavice Velké ku státní silnici nasavrcko-chrudimské. Stavbu provedla obec Lukavice ve své režii za řízení práce p. Františka Šustra, podnikatele staveb ve Vel. Lukavici. Na silnici zaplatila okresní politická správa v Chrudimi z dotace nouzové stavby na podporu nezaměstnaným celkem 32.301 Kč. Celkové vydání činí 93.027 Kč 22 h. Stavba začala 1. února 1923 a skončena 12. května 1923. Pracovalo na silnici průměrně 65 lidí.
    Dne 27. dubna 1924 byly volby obecního zastupitelstva politické obce Lukavice a složen slib věrnosti republice Československé. Zvoleni byli obecním starostou František Paulus, rolník č. 27, náměstkem František Klapka, rolník č. 29. Obecním stážníkem a ponocným ustanoven Vojtěch Sýkora č.p. 44.
    Obec Lukavice dala zmotorizovati hasičskou stříkačku v ceně 18.360 Kč u firmy Smekal v Slatiňanech.
    Def. učitel Jar. Komárek uspořádal 8 besídek s programem zábavným a poučným. Besídky těšily se oblibě občanstva. Dále měl následující veřejné přednášky: O Janu Žižkovi, Významu 28. října, Co a kterak čísti, O pravém vlastenectví, O demokracii, Náš prezident - Osvoboditel. V den světlé památky mistra Jana Husi, dne 6. července 1925, přednášel za velké účasti místního obecenstva při zapálené hranici na thema: Mistr Jan Hus, veliký Čech - říd. učitel Josef Starý.
    Rok 1927. Oslavy 77. narozenin pana prezidenta Masaryka, kterou pořádala místní osvětová komise. O prezidentu Masarykovi a jeho díle přednášel říd. učit. Josef Starý. Obyvatelstvo se sešlo ve velkém počtu, takže velký sál sokolský byl přeplněn. Žáci zdejší školy sehráli divadelní hru „Pro tatíčka prezidenta“.



Čp. 2, Konsum Budoucnost (konsumní a výrobní spolek Pardubice) a pan Čeněk Doležal majitel holírny kolem roku 1927, od roku 1937 do roku 1953 zde měl holírnu p. Jaroslav Král.

    24. listopad 1928. Br. velitel čte návod od východočeských elektráren jak si počínati při požáru, při nově zbudované elektrické síle v naší obci. Tato samotná vyhláška se vyvěsí ve hasičském skladišti.Putovní biograf, rok 1928. Bratr velitel oznamuje že bezpečnostní stráž hasičská při divadelních představeních, biografech atd. jest povinná, ale také placena za muže 5 Kč za jeden výkon.
    Druhé sčítání lidu v Českosl. republice konalo se dne 1. prosince 1930. Rozhodujícím okamžikem byla půlnoc z 1. na 2. prosince 1930. Všichni obyvatelé v pol. obci Lukavice jsou Čechové, národnosti československé a znají čísti, psáti a počítati.



Zaměstnanci strojírny Josefa Musila na křižovatce U mýta kolem roku 1932.

    Oslavy na Jahodnici. Dne 17. září 1932 bylo slaveno sté výročí narozenin M. Tyrše zapálením vzpomínkového ohně na vrchu Jahodnice, kde vzpomenula významu Tyršova sestra Tománková.
    Dne 5. července 1933 bylo v rámci společné oslavy vzpomenuto památky Husovy zapálením vzpomínkového ohně na Jahodnici a slavnostní proslov měl br. řídící Starý.



Slavnostní průvod k pomníku padlých v den výročí vzniku československého státu, 30. léta 20. století.

    Dne 28. října 1934 slavila jednota svátek svobody společně s místním Sborem dobrovolných hasičů u pomníku padlých vojínů před obecnou školou v Lukavici. Proslov měl br. Slejška a několik zpěvných čísel provedlo žactvo místní školy za vedení s. Tománkové a Sinkové. Téhož dne večer bylo v hostinci br. Kopeckého sehráno divadelní představení od B. Boušky: „ Legionářova láska“, hra o třech dílech. Režii měl br. Slejška. Nápovědu z ochoty vzala s. Duchková.



Čestná stráž legionářů u pomníku padlých vojínů 28. října 1934.

    Dne 12. dubna 1936 sehrál Sbor dobrovolných hasičů v Lukavici divadelní hru „Paprsky smrti“ ve prospěch nemajetných žáků obecné školy v Lukavici. Divadelní tato hra byla sehrána v hostinci pí Kolkové na jevišti, které bezplatně propůjčila místní dělnická organizace.
    Cvičení náletů v roce 1937. Br. Fr. Paulus st. obce přichází s přípisem od Okresního úřadu v Chrudimi, ve kterém se oznamuje, že bude 14-15-16-17 července nálet na obce a města, ta že musí mít po tu dobu hlídky. (Postavit 8 mužů stráže asanační, 8 mužů požární, 3 muži samaritní, 2 muži u zvonice na oznámení náletu, na každou silnici směřující do obce po 3 mužích a 3 muži kontrolní). Jelikož počet hasičů nestačil vyzval st. obce občany, aby stráž mohla být doplněna.



Při besídce v sále hospody u Kopecků sehrána scénka „Odvod“, cvičenci Sokola s cvičitelem p. Dostálkem, 5. března 1938.

    Dne 24. září 1938 vyhlášena byla mobilizace československého vojska do 40 ti let.
    Dne 15. března 1941 vyvěšen byl na obecné škole v Lukavici říšskoněmecký prapor s hákovým křížem a prapor protektorátní na paměť zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
    Dne 14 července 1941 ozdobena byla okna obecné školy červeným V, které značilo „Viktoria“ - vítězství německých vojáků na východní frontě.



Místo nazývané Hrádek, v pozadí budova školy kolem roku 1940.

    Dne 10. června 1942 provedeno bylo v obci Lukavice rozsáhlé pátrání po vrazích SS Obergruppeufűhrera a generála policie Reinharda Heydricha.
    
    20. 8. 1942 byla ustavena správní komise. Ze zápisů správní komise:
    
    Zápis o prvé schůzi správní komise obce Lukavice 20. 8. 1942. Po uvítání přítomných podal předseda správní komise stručný výklad o důvodu rozpuštění obecního zastupitelstva při čemž poukázal na vady a nedostatky při vedení obec. agendy.
    29. 8. 1942 stanovení dozoru nad společným mletím ve mlýně Nekoksa Svídnice
    Ohledně dodávky hověz. a vepř. dobytka se musí příště při zajišťování a dodávání kontingentu přihlížeti k tomu, by se nestranně toto provádělo.
    Jelikož se v poslední době vyskytly různé přestupky válečného hospodářství, usnesla se správní komise na svolání porady a vysvětlení různých předpisů na den 20. t. m. v hostinci u Kolků, aby se předešlo přestoupení předpisů.

    
    Z protokolů o schůzích Místního národního výboru od roku 1945:
    
     Dne 5. května 1945 vystoupil veřejně se svou činností Národní výbor v Lukavici, tento výbor byl vytvořen ještě v podzemí v době německé okupace. Dne 6. května 1945 ráno oznámil předseda
    
    Národního výboru v Lukavici Jan Smítko předsedovi správní komise v Lukavici, že se Národní výbor ujímá svého úřadu a že obecní úřad podléhá jeho kontrole. Zřízena ihned národní stráž z bývalých vojáků, její výzbroj byla získána buď přímo nebo prostřednictvím posádkového čsl. velitelství v Chrudimi z kořisti po německé armádě. Službu konala do 26. 5. 1945.
    Pětičlený Národní výbor provedl ve dnech 14.-16. května 1945 vyšetřování občanů podezřelých z národní nespolehlivosti a sepsal s nimi a svědky protokoly, které dne dne 17. května 1945 odevzdal policejnímu oddělení okr. Národního výboru.
    Přijat návrh, aby dosavadní místní Národní výbor ukončil dne 15.6. 1945 svou funkci a aby byl sestaven nový Národní výbor skládající se ze 7 členů navržených stran sociálně demokratickou a 7 členů navržených stranou komunistickou a jednoho člena zástupce rolníků, který jest neorganizován. Více politických stran v obci zatím nekonalo ustavující schůzi.
    Firma Jan Pleskot a syn žádá Národní výbor o zaplacení cihel, které odebrala zdejší část Rudé armády - divizní pekárny na poukaz. Poněvadž zdejší NV žádný poukaz na cihly nevydal, rozhodnuto jednomyslně, že účet nelze honorovat. (zásobovací jednotka. Na „place“ v zámku vyhloubila v zemi polní pekárnu, pece pokryli stanovými plachtami, tam se pekl chléb a rozvážel dalším jednotkám)
.
    Všem domácnostem dána k podpisu místopřísežná prohlášení, že se u nich nenacházejí žádné součásti výstroje nebo výzbroje býv. německé armády. Příslušné formuláře budou nacyklostylovány.



Pohled přes haldy na zámek, na levé straně č.p. 5 - původně nájemní budova lukavických dolů.

    Rolník z Lukavice žádá by vydáno mu bylo potvrzení, že zásoby, které u něho byly nalezeny měl pro svou vlastní potřebu, ne pro keťasování. Jednohlasně schváleno potvrzení vydati. Přednesena další ústní žádost, bylo usneseno, že bude vydána až se věc prošetří, dále nechť podá žádost písemně a tato bude vyvěšena na úřední tabuli.
    Předložen předpis dodávky sena v množství 200 q. Usneseno podati odvolání, jelikož dodávky jsou neuměrné schopnosti zdejších zemědělců.
    Dosavadní chovatel obecního býka Hanibala vypovídá chování býka pro nedodrž. placení a krmení. Bylo usneseno, by skočné bylo ihned vybráno.
    Předseda oznámil, že obyvatelstvo, kde není zavedeno elektrické osvětlení, žádá petrolej. V případě kontroly žádal, by členové MNV i žadatelé zaujali kladné stanovisko k této věci.
    Byla vyřízena žádost Josefa Musila o udělení domovského práva. Jednohlasně přijat do svazku domovského zdejší obce. Bylo usneseno odevzdati 50 K do pokladny chudých.
    V obci dlí po dobu 4 týdnů loutkové divadlo K. Rochla. Určeno, že zaplatí 150 K za hasičské hlídky při divadle a 200 K dávky.
    Na krytí obecního rozpočtu byla stanovena dávka bytová a sice z kuchyně 10,- K, z pokoje 20,- K a z dalších místností po 10,- K. Dávky z přechodného ubytování. Zavedení dávky za úřední výkony. Dále se schvaluje zavedení dávky ze hry v karty a kulečníku. Dávky z nápojů, usneseno by tato byla u hostinských vybírána paušálně.



Pohled na hostinec U Koupilů a na levé straně krytý kuželník.

    Jednání o pronájmu obecního lomu. MNV pronajímá lom při Žumberské silnici části hrádku u mostu při řece Holetínce na dobu 6 let. Dříví na uvedené parcele zůstává majetkem obce.



Pracovní příležitosti byli i v nedalekých lomech v Žumberku.


obecní kronika 1945-1981

    Vybrané zajímavé události z kroniky Lukavice od roku 1947:
    
    29. června 1947 oslavila strana čsl. sociálně demokratická 40. výročí založení organizace strany. Této oslavy se zúčastnil ministr průmyslu Bohumil Laušman. Na tehdejší dobu byla tato slavnost neobyčejná tím, že za doby lístkového systému bylo připraveno nebývalé pohostinství. Bez lístků byly podávány párky, gulášová polévka a sladké pečivo po domácnostech pečené. Při této oslavě byla otevřena hornická výstava k 250 výročí dolování v Lukavici.
    Léto 1947. Je strašné sucho, katastrofální neúroda.
    Rok 1948. Na výzvu Kl. Gottwalda byl i v naší obci ustanoven AVNF. 30. května 1948 se konaly volby do Národního shromáždění v budově obecné školy. Představitelé Národní fronty se dohodli na společné kandidátce.
    Rok 1949 byl rokem, kdy byla zahájena naše 1. pětiletka. MNV v Lukavici zařadil na 1. rok Pětiletky zřízení místního rozhlasu v obci, pokračování v opravách školy, údržba obecních cest. V měsíci srpnu 1949 byl dán do provozu místní rozhlas v obci Lukavice. Celkový náklad na toto zařízení činil 83 925 Kč.
    Rok 1950. K zahájení školního roku odeslalo žactvo a učitelský sbor dopisy Kanceláři prezidenta republiky, vládě republiky, Ministerstvu školství, KV KSČ - Pardubice, ÚV KSČ - Praha a OV - KSČ - Chrudim, v nichž slibují svědomitou práci a plnění všech úkolů na ně kladených.
    Rok 1952. Práce s obnovou dolování trvaly asi od roku 1947, kdy bylo započato s geofysikálním měřením do roku 1953. Celkem bylo zde zaměstnáno na 250 lidí, z toho bylo asi 20 horníků z Mostecka. Zaměstnání tu hledali také ti, kteří byli dáni k dispozici úřadu práce z akce „70 tisíc“, která měla ozdravit přebujelý úřednický systém, lidé nespolehliví a tak tu byli zaměstnanci ze všech koutů naší země, lidé různých povolání i různých charakterů. Ženy byly zaměstnány při obsluze vrtáků. V obou hostincích bylo denně veselo, výdělky byly značné.



Horníci na šachtě pod Výsonínem v březnu 1952.

    K zlepšení zásobování obyvatelstva zřídilo Lidové spotřební družstvo v obvodech okresu obchodní střediska s názvem Selpo. V naší obci bylo toto středisko zřízeno 1. března 1953.
    V naší obci už více než rok probíhá přesvědčovací akce zemědělců pro jejich vstup do Jednotného zemědělského družstva. V řadě obcí našeho okresu již družstevníci na zelených lánech společně hospodaří.
    V 1. pololetí 1953 zřízen okrsek SNB. MNV přidělil k tomuto účelu úřadovnu v 1. poschodí budovy zámku.
    K 1. červnu 1953 byla provedena měnová reforma. Zásady jejího provádění byly následující: každý občan naší vlasti si vyměnil za 300 Kčs staré měny 60 Kčs v nových penězích, tj. v poměru 1 : 5. Ostatní peníze v hotovostech se měnily v poměru 1 : 50. Vklady obyvatelstva vložené u peněžních ústavů a nepřesahujících částku 10 000 Kčs se mění v poměru 1 : 5. ostatní vklady, které tuto výši přesahují se mění 1 : 50. Od tohoto dne t. j. 1.6. se ruší potravinové lístky, šatenky, lístky na mýdlo, tabačenky, odběrné poukazy na obuv i ostatní textilie, které byly těmito odběrnými poukazy vázány a zavádí se volný prodej veškerého zboží. A tak nyní více než po deseti letech můžeme opět volně nakupovat.
    Rok 1954. Žáci zdejší školy již po několik let sbírají léčivé rostliny a umísťují se v okresních i krajských soutěžích na čelních místech. V letošním roce se škola umístila v krajské soutěži na 1. místě a tak získala zvukový promítací přístroj značky Almo. Z výtěžku sběru rostlin, který žáci věnovali škole byl zakoupen pro školu gramofon na obyčejné i dlouhohrající desky. Plán sběru bylin byl školou splněna na 991%.
    Rok 1955. Osvětová beseda zajistila pro naši obec pravidelné zájezdy putovního kina. Putovní kino promítá pravidelně dvakrát měsíčně vždy dva celovečerní filmy. Účast na těchto filmových představeních je velmi dobrá a činí v průměru 120 návštěvníků.
    24.1.1956 bylo v naší obci založeno JZD IV. typu. Družstvo začínalo hospodařit na výměře jen kolem 50 ha, což představovalo slabou šestinu zemědělské půdy v katastru.
    Rok 1957. V budově zámku byla zřízena dětská poradna. Do poradny, která je každých čtrnáct dní dojíždí dětská lékařka. A tak odpadá našim maminkám nepohodlné cestování do jiné obce k pravidelným zdravotním prohlídkám.
    Rok 1959. Na pestré a veselé besídce k MDŽ předal předseda MNV matkám, které vychovali více než pět dětí čestný odznak „Mateřství“. Paní Žemličková, která vychovala 11 dětí, byla vyznamenána na ONV.
    Provádí se generální oprava školy, je odpracováno mnoho brigádnických hodin.
    V obci byly zahájeny agrotechnické úpravy katastru, byly rozorány meze a vytvořeny větší lány pozemků, které vyhovují nastupující mechanizaci. Soukromé pozemky byly vyděleny na okraj aby nenarušovaly hony. JZD započalo se stavbou čtyřřadového moderního kravína, ve kterém bude možné ustájit 170 dojnic. Na výstavbě se zavázali občané odpracovat 2397 brigádnických hodin.
    Místní JZD bylo počátkem roku 1960 sloučeno s JZD Výsonín. Nové sloučené družstvo nese název „JZD Rozkvět“. Sloučené JZD bude hospodařit na celkové výměře 420 ha.
    Dochází k sloučení obcí Lukavice a Výsonína v jeden územní i politický celek.
    Spotřební družstvo Jednota zahájilo generální opravu hostince „Na křižovatce“.
    Rok 1962. Státní spořitelna Chrudim zrušila se souhlasem MNV v Lukavici svou pobočku s dřívějším názvem Kampelička.
    V obci byla zřízena Krajskou správou spojů Pardubice automatická telefonní ústředna pro padesát účastníků.
    V obci Lukavice bylo pokračováno v budování kanalizace a spolu s JZD na úpravách vozovek.
    Rok 1963. Prodejna textilu nevykazuje stanovenou produktivitu ani na polodenní pracovní dobu a proto zástupci vedení Jednoty navrhli její uzavření. Rada MNV tento návrh schválila. Daleko horší problém byl postaven před radu MNV v souvislosti s druhou prodejnou „Potraviny“. V této prodejně se vyskytli pilousi. Na společné schůzi rady spolu se zástupci složek Národní fronty a Jednoty bylo rozhodnuto přemístit prodejnu potravin dočasně do sálu hostince u Kopeckých. Tím byla znemožněna až dosud velmi dobrá činnost Tělocvičné jednoty Sokol, která přišla o tělocvičnu. Provedení desinfekce v objektu u Kohotů se nemohlo omezit jen na prostory prodejny ale bylo nutné rozšířit hubení pilousů na celý půdní prostor, kde bylo jejich semeniště. Tento náročný úkol nebylo možno splnit i proto, že by nebyla zaručena záruka jejich dalšího výskytu. Řešení tohoto problému zůstalo na mrtvém bodě.



Prádelný - ledování pro mlékárnu v Černé za Bory asi v roce 1963.

    Rok 1964. „Sedm statečných“ pod tímto titulkem uvedla čsl. televize Praha ve sportovním vysílání „Kamera chválí“ ukázku nácviku spartakiádních sedmi cvičenců - mužů z Lukavice, kteří se připravují na CS 1965 v Praze. Proč právě tento název? Tělocvičná jednota Sokol v Lukavici přišla o svou tělocvičnu spotřební deružstvo Jednota tam totiž zatím přestěhovalo svoji prodejnu potravin, ale ani za této svízelné situace se naši muži nesmířili s tím, že by měli přerušit již tradiční účast na spartakiádě v Praze. Bylo jich sedm a na ně se přijel podívat s kamerou štáb sportovní redakce a natočil za jakých podmínek se také dá cvičit, když nechybí obětavost a elán. A tyto vlastnosti našim „sedmi statečným“ určitě nechybí a jistě budou viděti i na Strahově.
    Obcí vedla 13. etapa cyklistického „Závodu míru“. Chtěli jsme pestrobarevný peloton co nejlépe v naší obci přivítat. Na výzdobě trasy závodu se podílelo velké množství našich občanů a mládeže. Můžeme s radostí konstatovat, že s takovou iniciativou a ochotou přispěti každý svým dílem ke zdaru této akce, se nesetkáváme často. Naše obec připravila závodníkům radostné a krásné přijetí a svou výzdobou patřila k nejlepším v okrese Chrudim. Tak to ocenily i okresní noviny Budovatel.



Obcí vedla 13. etapa cyklistického Závodu míru.

    Rok 1965. Bylo s konečnou platností ukončeno jednání o sloučení JZD Rozkvět Lukavice s JZD Svídnice.
    V Lukavici byla schválena po dlouhém jednání s vedením SDJ se sídlem v Hlinsku výstavba nové samoobsluhy. Staveniště bylo vybráno v prostoru za stávajícím hostincem „Na křižovatce“, kde bude nutno zbourat stodolu a provést geologický průzkum, protože tento prostor se nachází v místech, kde se dříve dolovalo. MNV zajistí z místních občanů brigádníky, kteří při výstavbě pomohou.



Prodejna Jednoty byla postavena v letech 1967-1968.

    Přípravě oslav 20. výročí osvobození byla věnována již od samého začátku roku náležitá pozornost. Komise pro oslavy ustanovená MNV uspořádala v období od ledna do května řadu akcí, ze kterých je třeba uvést přednášky o „Výchovném působení všech činitelů na podporu práce školy v roce 20. výročí osvobození“, přednáška s besedou „O komunistické výchově mládeže“. Hlavní oslavy byly zahájeny 8. května lampiónovýn průvodem k památníkům padlých ve Výsoníně a v Lukavici. Slavnost pokračovala v přeplněném sále hostince Jednoty slavnostním zasedáním MNV. Byl přednesen projev, který zhodnotil práci ONV za uplynulých 20 let budování naší socialistické vlasti. Po něm promluvil předseda MO KSČ o dvacetiletém pracovním úsilí občanů naší obce, složek NF a MNV na zvelebení obce. V další části byly předány odměny, které věnoval ONV zasloužilým pracovníkům v Lidosprávě. Odměny za práci v akci „Z“ na škole. Při této slavnostní příležitosti složili noví pionýři ZDŠ v Lukavici svůj slavnostní pionýrský slib. Šátky novým pionýrům uvázali s. poslanec Fryš a s. předseda MNV Holub. Na závěr zasedání provedli žáci ZDŠ besídku, ve které předvedli pásma básní, budovatelských písní a tanců za doprovodu hudebního kroužku.
    V chatové oblasti v Dolích byla zřízena vodní nádrž na řece Holetínce, která bude sloužit jako koupaliště.
    Roky 1966 - 1970. Za toto období nebyly nalezeny na MNV v Lukavici potřebné písemné doklady zápisy z plenárních zasedání a rad MNV ze kterých by mohl kronikář čerpat údaje. A proto budou jednotlivé akce MNV z tohoto období zaznamenány s přibližnými časovými údaji, jak byly získány od bývalých funkcionářů MNV.
    Energetické závody provedly v celé obci obnovu el. sítě. Dosavadní vedení bylo nahrazeno novým, starý transformátor u zastávky byl zrušen a nahrazen novým, který byl postaven za školní zahradou. Při této akci bylo též nahrazeno dosavadní veřejné osvětlením novými výbojkovými světly.



Starý transformátor těsně před demolicí na konci 60. let.

    Kdo dnes přijde do zasedací místnosti v budově MNV v Lukavici, nikdo by nehledal v této hezké zasedačce, že je to bývalé skladiště uhlí. Veškeré akce se odbývaly buď v úřadovně MNV nebo v hospodě, kde nebylo pro takovouto činnost to nejvhodnější prostředí. MNV vyřešil tuto svízelnou situaci zrušením skladiště uhlí a tím získal prostornou místnost, kterou adaptací upravil.
    Likvidace hald. Uprostřed obce se nacházejí staré haldy. Další geologické vrty byly prováděny v oblasti Doly, u Vížek a pod Skalkou. Na těchto lokalitách vyrostly další haldy vytěženého materiálu. MNV spolu s JZD se obrátily na Báňské stavby Ostrava. Materiálem z hald byly zaváženy staré písníky v okolí obce. Staré haldy byly z větší části urovnány a pokryty zeminou.



Haldy v Lukavici byly rekultivovány až v roce 1967.


    MNV spolu se spotřebním družstvem Jednota provedl rozsáhlé úpravy v hostinci v Lukavici.
    V roce 1968 bylo položeno 100m kanalizace v úseku Lukavička a provedena kanalizace ve Výsoníně o celkové délce 360 m.



Budování kanalizace v obci.

    K Mezinárodnímu dni dětí probíhly každý rok na hřišti v Lukavici různé sportovní hry a závody. Tyto akce pořádala škola spolu s tělovýchovnou jednotou Sokol. V roce 1969 oslavila těl. jednota Sokol Lukavice své padesátileté trvání.
    Rok 1971. Z rozhodnutí ONV v Chrudimi schválila rada MNV v Lukavici výstavbu dalších 14ti rekreačních chat v oblati Doly. Počet zájemců o parcely vysoko překračuje toto číslo a proto rada MNV si vyhradila právo přidělit vytyčené parcely především občanům, kteří mají k naši obci bližší vztah, nebo pocházejí z obce. Parcely budou předány do trvalého užívání za poplatek 4 Kčs za každý m2 přidělené plochy.
    Oslav Svátku práce se účastní naši občané již tradičně v Slatiňanech. V letošním roce bylo v májovém průvodu z naší obce 12 krojovaných požárníků, 35 pionýrů a dalších 45 občanů. V přehlídce alegorických vozů se představil i alegorický vůz našeho JZD.
     Vedle již tradičních plesů, proběhlo několik tanečních zábav a zejména zábavy na tanečním parketu v zámeckém parku jsou velmi oblíbeny.
    V roce 1971 probíhala filmová představení během celého roku. Celkem bylo promítnuto 46 celovečerních filmů a 34 krátkých filmů.
    15. dubna 1972 proběhla v naší obci národní směna za účasti 78 občanů. Bylo dosaženo velmi dobrých pracovních výsledků. Byla provedena výměna krytiny na zbývajících částech budov zámku. a vyčištěn zámecký park.
    8. dubna 1972 byl proveden zkušební vrt na získání vody pro výstavbu vodovodu pro obec. Kvalita vody po několikrát opakovaných zkouškách vykazovala vykazovala 10x vyšší obsah radioaktivity než připouští státní norma. Tímto pokusem o získání vody pro obec výstavba vodovodu v letošním roce skončila.
    V místní části obce v Lukavičce postavena autobusová čekárna. Čekárna je plechová, z větší části prosklená, takže umožňuje dobrý výhled na přijíždějící autobusy.
    Od 1. dubna otevřena nová prodejna masa v budově Jednoty. Dosavadní prodejna masa u Čechlovských byla uzavřena. Manželé Čechlovských pracovali v prodejně 38let za tyto služby jim MNV v Lukavici poděkoval a odevzdal upomínkový dárek.
    V prosinci byl ustanoven a schválen Sbor pro občanské záležitosti SPOZ. Náborem bylo získáno 40 žen za členky svazu. 29. listopadu 1975 uspořádal SPOZ v Lukavici první besedu s důchodci.
    MNV v Lukavici podal žádost na ONV v Chrudimi o postavení MŠ v Lukavici. Stavební místo bylo vybráno a schváleno v prostoru Štěpnice za ZDŠ. Rok 1974. Přípravy na výstavbu MŠ probíhly téměř během celého tohoto roku. Agitační dvojice složené z poslanců MNV a z výboru NF navštívily jednotlivé rodiny, aby získaly jejich závazky hlavně na výstavbu MŠ i na jiné plánované akce. Podařilo se získat celkem 6380 hodin.



Základy pro stavbu mateřské školky.

    V okresní soutěži v názorné agitaci se umístila naše OB na třetím místě ve své kategorii.
    Rok 1976. Na počátku roku 1976 došlo ke sloučení JZD Rozkvět s JZD Vížky. Sloučené družstvo zahrnuje nyní tyto obce: Lukavici, Svídnici, Výsonín, Vížky, Loučky, Radochlín, Podlíšťany, Obořici, Libáň, Prahotice, Ochoz, Ctětín, Ctětínek, Vranov, Kvítek, Strkov a Bratroňov. Celková výměra nyní činí 1750 ha zemědělské půdy. Nově sloučené družstvo přijalo nový název „JZD Podlesí“ se sídlem v Lukavici.
    Rok 1977. Na silnici před křižovatkou před hostincem Jednoty došlo k havárii zabetonované důlní šachty, která se propadla. Na likvidaci této propadlé šachty bylo spotřebováno 19 plně naložených nákladních aut Tatra 138. Kámen byl dovážen z lomu Žumberk.
    Místní národní výbor není spokojen s postupem prací na stavbě mateřské školy. Školské stavby Ústí nad Orlicí zahájili práce jen se třemi pracovníky, kteří po krátkém čase zase zmizeli a stavba i po mnohých urgencích u vyšších orgánů i stavebních závodů nepokračuje. Teprve k 25. říjnu 1979 OSP Ústí n. Orlicí definitivně hrubou stavbu školky MNV předal, ale neprovedl práce za 7000 Kč. Pro brigádníky nastala velmi těžká práce. Jen v roce 1980 bylo na stavbě školky odpracováno celkem 15187 brigádnických hodin.
    30. srpen 1980 - den slavnostního otevření nové moderní mateřské školky. Slavnost zahájil předs. VO KSČ s. Josef Vaško, který přivítal delegaci OV KSČ a ONV. Nové školské zařízení plně odpovídá moderním požadavkům na výchovu dětí předškolního věku a v praxi ukazuje, jaký význam přikládá naše socialistická společnost péči o děti a mládež. Slavnost byla zakončena v hostinci Jednoty taneční veselicí.



Slavnostní otevření mateřské školky 30. 8. 1980.

    Rok 1981. Byly dokončeny a kolaudovány další rodinné domky.
    „Z pohádky do pohádky“ - další velmi zdařilá akce SPOZ, kterou pořádal spolu se členy SSM z Výsonína pro děti MŠ a ZDŠ k MDD. Průvod dětí se ubíral od budovy MŠ v Lukavici do lesa za Výsonínem. Na pokraji lesa je nejdříve přivítal pohádkový dědeček a dále je provázel pohádkovým lesem. Na této cestě se děti setkali s Runcajsem a Mankou i Cipískem, jinde vykukoval zase Křemílek s Vochomůrkou, dále loupal Jeníček s Mařenkou perníček, zkrátka děti procházely z pohádky do pohádky.



Budování zemědělského centra pod záštitou státu se správními budovami, velkokapacitním kravínem a teletníkem, s umělým osvětlením a filtroventilačním zařízením schopným zajistit čištění vzduchu při jaderném napadení. Na snímku z roku 1990 opravárenská hala.